Jihlava, Masarykovo náměstí, kostel Povýšení sv. Kříže, radnice, Hotel Gustav Mahler, Dům kultury a odborů, Kaliště
Jana Součkovám Hudební rozhledy 8/2011
Ve znamení jedniček a nul – tak by mohl s ,,počítačovou“ nadsázkou znít podtitul letošní ročníku Hudby tisíců – Mahler Jihlava. Dramaturgicky příhodně propojené 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera s jubilejním ročníkem – tak rychle uběhlo 10 let od doby, kdy na těchto řádcích představila Společnost Gustava Mahlera v čele s Jiřím Štilcem nově se formující festival a zařadila město uprostřed Českomoravské vrchoviny na pomyslnou mapu evropských hudebních festivalů. Zapálený organizační tým neodradila konkurence ani finanční nejistota a vize Hudby tisíců se za jedno desetiletí podařila naplnit – každoročně zní Jihlavou nejen Mahlerova nadčasová hudba. Multižánrovost, otevřenost a navázání na odkaz hudebního génia – pilíře, ze kterých vyrůstá nosná myšlenka festivalu.
Před vypuknutím hudebního maratonu proběhla 14. května za účasti veřejnosti, hejtmana Vysočiny, primátora Jihlavy a starosty Kališť u Humpolce pietní akce u skladatelova hrobu na vídeňském Grinzingu. Symbolicky byl na pomník položen žulový oblázek z rodného kraje jako připomínka židovských kořenů a podstatného inspiračního zdroje, který Mahler nalézal v přírodě.
Festival byl zahájen v úterý 17. května tradičním promenádním koncertem na Masarykově náměstí, kde společně vystoupily mládežnické dechové orchestry při ZUŠ Gustava Mahlera Humpolec a ZUŠ Chotěboř za choreografie mažoretek z Třebíče. Následovalo slavnostní zahájení v prostorách radnice, kterého se vedle mnoha významných osobností zúčastnil i ministr kultury Jiří Besser. O hudební prolog se zasloužilo nadějné hudební mládí místní ZUŠ, sestry Terezie a Marie Charvátovy a klavírista Radim Tichý. Slova ředitele festivalu dr. Jiřího Štilce připomenula hudební tradici regionu a zdůraznila jeden z cílů festivalu – zvát na svá pódia rozvíjející se interprety, kteří přináší do dramaturgie ,,čerstvý vítr“. Na slavnostní zahájení navazovala vernisáž výstavy scénografických návrhů z vídeňské opery Alfreda Rollera v Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici, která po celou dobu festival výtvarně doprovázela.
Vrcholný hudební zážitek zahajovacího dne proběhl v nově rekonstruovaném kostele Povýšení sv. Kříže. Právě zde sídlila vojenská posádka, jejíž kapelu slýchával malý Gustav na kasárenském dvoře. Pozvání organizátorů přijal temperamentní dirigent Petr Altrichter. Na výbornou se zhostil nelehké premiérové úlohy v nových akustických podmínkách kostela po probourání příčky mezi lodí a presbytářem. Orchestr nezvykle usedl do chrámového trojlodí a publikum do posledního místa zaplnilo úzký presbytář. Akustický diskomfort v zadních řadách byl kompenzován bravurními výkony. Na programu byla nedokončená Symfonie č. 10 Fis Dur Gustava Mahlera z roku 1910. Provedena byla úvodní věta Adagio, kterou jako jedinou z celé symfonie Mahler stihl instrumentovat pro orchestr, zbytek symfonie zůstal ve fragmentech a skicách. Rozšířený chrámový prostor dal naplno vyniknout uměleckému potencionálu tradičně vynikající Filharmonie Brno. Ve druhé části programu orchestr doprovodil Český filharmonický sbor Brno sbormistra Petra Fialy, aby za účasti zkušených sólistů (Anda-Louise Bogza – soprán, Barbora Polášková – mezzosoprán, Valentin Prolat – tenor a Roman Vocel – bas) provedl monumentální kompozici Giuseppe Verdiho Messa da Requeim. Koncert v předvečer 100. výročí úmrtí skladatele a dirigenta Gustava Mahlera byl důstojným uctěním jeho památky a odkazu. Publikum nadšeně ocenilo skvěle připravený orchestru, hřmící zpěv sboru, čisté melodie sólistů i excentrický výkon dirigenta dlouhým aplaudovaným potleskem ve stoje.
Součástí večera byl i křest právě vydaného CD společnosti ArcoDiva s nahrávkou Mahlerovy Symfonie č. 1, pořízené na loňském festivalovém ročníku, doplněnou sedmi písněmi Almy Mahler. Disk navazuje na tradiční sérii titulů ve spolupráci s Krajem Vysočina. Na nahrávce zpívá mezzosopranistka Barbora Polášková, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK diriguje Zdeněk Mácal.
Vydařené pokračování festivalu nachystali organizátoři na sobotu 21. května do rodných Kališť u Humpolce, kde pod názvem Pocta Gustavu Mahlerovi proběhlo tradiční setkání mládežnických dechových hudeb. Zahrály orchestry ze ZUŠ v Humpolci a Dačicích za pochodování třebíčských mažoretek Cheerladies. Důraz na pochodovou hudbu je v dramaturgii festivalu evidentní a zcela logicky vyplývá z Mahlerova inspiračního zázemí v Jihlavě. Ve spojení s prezentací mladých dechařů jsou tato setkání vždy krásně stráveným hudebním odpolednem, letos požehnaným příznivým počasím.
První večer komorní hudby byl na pořadu v úterý 25. května za mezinárodní účasti. V zaplněné gotické síni jihlavské radnice vystoupilo italské komorní trio Ensemble Variabile. Klarinetista Claudio Mansutti, violoncellista Andrea Musto a klavíristka Federica Repini s italskou melodičností provedli skladby Ludwiga van Beethovena, Maxe Brucha a Johannese Brahmse. Soubor svojí sehranou hrou navodil příjemnou komorní atmosféru okořeněnou citlivě servírovanou jižanskou energií, kterou hráči předvedli ihned v úvodní větě Beethovenova Tria č. 4, op. 11. Druhá adagiová věta dala na dlouhém melancholickém úseku vyniknout sóla cella, klarinetu i klavíru. Závěrečný písňový motiv poslední věty poutavě vyzněl díky zřejmému nástupu jednotlivých témat. Místy lehké intonační zaváhání v interpretačně náročných miniaturách z osmidílného cyklu pro klarinet, violu (resp. violoncello) a klavír op. 83 německého romantického skladatele Maxe Brucha vyvážila intimní naléhavost violoncellového přednesu, lyrický klarinetový part a citlivý klavírní doprovod. V závěrečném Brahmsově triu hráči naplno předvedli dynamické možnosti svých nástrojů – od velmi niterné úvodní allegrové věty až ke grandióznímu finále. Soustředěné publikum si dlouhým potleskem vyžádalo přídavek.
V úterý 31. května zaplnil gotický sál zvuk klasických kytar v podání mladého dua Siempre Nuevo. Kytaristům předcházel hudební prolog žákyň jihlavské ZUŠ za klavírního doprovodu Bohumíry Holoubkové. Houslistka Terezie Charvátová předvedla efektní skladbu Tarantella Henryka Wienawskeho a její sestra, violoncellistka Marie procítěně přednesla Variace na slovenskou lidovou píseň Bohuslava Martinů. Propojení talentovaného hudebního mládí s akustickým kytarovým koncertem bylo osvěžením dramaturgie večera. Ten byl již natolik mimořádný svým atraktivním repertoárem za glosování kytarového mládí – Matěje Fremla a Patricka Vacika. Poměrně nedávno založené duo (působí od roku 2007) je profesionální sehranou ,,dvojkou“. V jejich podání si posluchači vychutnali transkripce cembalových a varhanních skladeb J. S. Bacha a Domenica Scarlattiho. Následovala tři zvukomalebná divertissementa španělského skladatele Fernanda Sora, která jsou vůbec prvními skladbami pro dvě kytary. Samotní hráči podotkli, že ve snaze o autentickou dobovou interpretaci hrají na repliky tzv. romantických kytar z počátku 19. století. Na míru je pro ně vyrobil kytarář Jan Tuláček. Posluchače na první pohled zaujaly menší proporce nástrojů, které umožňují hrát s větší lehkostí intimní a akordicky náročný starý repertoár plný melodických ozdob. Na moderní kytarový repertoár proběhla další výměna specifických nástrojů. Kytarář Petr Matoušek zhotovil moderní nástroje s přidanou 7. strunou pro snadnější interpretaci orchestrálních transkripcí. Zazněly vášnivé španělské melodie dvou tanců Enriqua Granadose původně určené pro klavír. Vrcholem koncertu bylo provedení dvou vět z původně třívěté skladby Triptico pro kytaru a smyčcový orchestr soudobého skladatele Leo Brouwera. Zde oba kytaristé plně využili nástrojových možností a předvedli náruživou a živelnou hru. Zaplněný sál si následně u dua vyžádal přídavek. Jihlavským koncertem kytaristé potvrdili, že i přes svůj nízký věk jsou vyspělými všestrannými hráči, kteří přilákají i mladého posluchače. Jejich umění v loubeném prostoru gotické síně vyznělo božsky, což ocenili i samotní kytaristé.
Červnová část festivalu byla otevřena lahodným pěveckým bonbónkem. V pátek 3. Června vystoupila v sále Hotelu Gustav Mahler vynikající česká mezzosopranistka a charismatická operní diva Andrea Kalivodová. Oblečena do padnoucí purpurové róby s avantgardní vlasovou ozdobou přednesla sametově zabarveným hlasem za doprovodu dvorní klavíristky Ladislavy Vondráčkové písňový repertoár výlučně z děl českých autorů. Úvodem zvolila Andrea Kalivodová jeden ze skvostů české písňové literatury 20. století. Citlivým frázováním pěvkyně srozumitelně přednesla cyklus Bohuslava Martinů Písničky na jednu stránku na texty moravské lidové poezie. Příznačně soubor doplnila písní Děvče z Moravy z navazujícího druhého cyklu. Následovala jímavá balada Stála Kačenka u Dunaja brněnského skladatele Jana Kunce, ve které mezzosopranistka emotivně vystihla tragičnost textu. Recitál pokračoval výběrem z Moravské lidové poesie Leoše Janáčka a Cigánskými melodiemi, op. 55 Antonína Dvořáka. Pěvkyně i klavíristka dokonalým souzněním vystihly melancholickou i radostnou polohu cigánských písní, které jsou plné melodických zvratů včetně proslulé elegické písně Když mne stará matka. Milostnou tematiku Ebenových Písní nejtajnějších vystřídal bolestný motiv baladického příběhu Otakara Ostrčila Osiřelo dítě, op. 9. Emocionálně vypjatý zpěv oprostila Andrea Kalivodová od operního přednesu a nachystala vrcholný zážitek celého večera v podobě aplaudovaného potlesku ve stoje s přídavkem na závěr. Z mimořádného písňového recitálu byl pořízen audiozáznam, který Andrea Kalivodová připravuje pro vydání svého debutové CD u společnosti Arco Diva.
V pořadí třetí komorní koncert nabídla Hudba tisíců v úterý 7. června, kdy v sále Hotelu Gustav Mahler vystoupil klarinetista Irvin Venyš a klavírista Martin Kasík. Oba hudebníci patří k nejvýraznějším umělcům mladé české generace. Ač se prezentují především jako vynikající sóloví hráči, sedí jim i krevní skupina klarinetového dua. Na úvod zazněla Sonáta pro klarinet a klavír Es dur č. 2, op. 120 od Johannese Brahmse. Skladba v duchu novoromantismu dala vyniknout vášnivému, ale uvolněnému klarinetovému přednesu a precizně zahraným chromatickým pasážím. V poslední rychlé větě předvedl klavírista Martin Kasík umění virtuózní hry a publikum přesvědčil, že není jen obligátní doprovod Irvina Venyše, ale umělecky rovnocenný partner. Koncert pokračoval klarinetovou sonátou Miroslava Ištvana, kterou napsal jako devatenáctiletý a v současné době patří k jeho nejhranějším skladbám. Celou sonátou se nese inspirace moravským folklórem – v první větě klarinetista prokázal zkušenou práci s lidovým písňovým motivem, který citlivě doprovázel klavírní part. Závěrečná oblíbená Sonatina pro klarinet a klavír Bohuslava Martinů dala naplno vyniknout virtuózním možnostem klarinetové hry a kvalitně odvedené práci s dechem. V poslední allegrové větě si Irvin Venyš vychutnával skvěle provedené vibratové ozdoby. Excelentní výkony obou interpretů byly oceněny náležitým potleskem i výkřiky Bravo!, které si vyžádaly přídavek části toccaty od Josefa Páleníčka.
V duchu pestrých a nevšedních zážitků se nesly i další červnové večery. V úterý 14. 6. festival nabídl večer písní a árií v podání pěveckého mládí ve složení Kateřina Šmídová Kalvachová, Anna Trahová, Josef Zedník a Michal Kubečka. Za klavírního doprovodu Miroslava Sekery přednesli písně Franze Schuberta, Gustava Mahlera či cyklus Sylvie Bodorové pro soprán, tenor a klavír. Zazněly i slavné árie z českých a světových oper. Nevšední orchestrální a sborový program přivezl do Jihlavy 16. 6. švédský Malmö Academic Choir and Orchestra se sólisty za řízení Daniela Hanssona. Severský repertoár (H. Rosenberg, I. Lidholm či Lars-Erik Larsson) doplnilo reprezentativní univerzitní těleso Poctou Gustavu Mahlerovi skladatele Otmara Máchy či Mahlerovou lyrickou skladbou Blumine. V Kalištích se 18. 6. uskutečnil open air koncert Komorního orchestru Pražských symfoniků za řízení Jurka Dybala a celý festival vyvrcholil v jihlavském kulturním domě provedením Mahlerovy Symfonie č. 9 D dur v podání New England Conservatory Youth Philharmonic Orchestra Boston, kterou dirigoval Benjamin Zander.
Doprovodný program rozšířil festival o filmové akce. V pražském kině Evald proběhla beseda s dirigentem a popularizátorem Michaelem Tilson Thomasem a promítání nových dokumentárních filmů série Keeping Score o kořenech Gustava Mahlera v Jihlavě a Kalištích. Poslední květnový týden se zástupci Společnosti Gustava Mahlera zúčastnili muzikologické konference ve Vídni, jejímž tématem byla reminiscence Mahlerova odkazu ,,After Mahler´s Death“ za účasti Michaela Tilson Thomase či barytonisty Thomase Hampsona. Sympozium bylo spojeno s návštěvou Jihlavy, Kališť a Olomouce a záštitu nad ním převzal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Další prezentace dokumentárních filmů s Mahlerovskou tematikou uzavřela 7. 7. celý jubilující ročník. A co popřát Hudbě tisíců k jejím desátým narozeninám? Elán a nadšení do dalších deseti let plných skvělých hudebních zážitků a stále rostoucí návštěvnickou přízeň!