Jihlava, Masarykovo náměstí, Dům kultury a odborů, Radnice, Hotel Gustav Mahler.
Jana Součkovám Hudební rozhledy 08/2010
Letošní 9. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2010 patřil k největším kulturním akcím regionu. Nesl se ve znamení velkých mezinárodních mahlerovských oslav, které vyvrcholily 7. července v den 150. výročí skladatelova narození bohatým programem v Jihlavě, ale především v rodných Kalištích u Humpolce. Festival měl stejně jako loni svoji předehru v Bruselu, kde ve čtvrtek 13. května vystoupila mezzosopranistka Barbora Polášková s klavíristkou Irinou Roměnskou v písních Gustava Mahlera a vybraných operních áriích.Samotný festival začal v úterý 18. května promenádním koncertem místního Velkého dechového orchestru Tutti s dirigentem Janem Noskem na jihlavském Masarykově náměstí. Následovalo slavnostní přijetí primátorem Jaroslavem Vymazalem za účasti zástupců kraje Vysočina, Občanského sdružení Mahler 2000 a dalších vzácných hostů. Během setkání bylo představeno i rozšířené vydání knihy jihlavské publicistky Ludmily Klukanové Jihlava Gustavu Mahlerovi. Vyvrcholením zahajovacího dne bylo provedení komorní verze Písně o zemi Gustava Mahlera ve velkém sále DKO v Jihlavě za účasti Komorní filharmonie Pardubice, sólistů Dagmar Peckové a Jaroslava Březiny za řízení dirigenta Petra Altrichtera.
Dramaturgie festival byl tentokrát bohatá na orchestrální program. Hned druhý z celkem tří orchestrálních večerů byl na pořadu ve čtvrtek 20. května ve velkém sále DKO. V podání Symfonického orchestru FOK byla provedena Mahlerova Symfonie č. 1 D dur s označením ,,Titan“. Dirigentské role se zhostil věhlasný Zdeněk Mácal. Úvodní symfonické dílo mladého Mahlera je stejně jako jeho pozdější tvorba náročné na provozovací praxi, a to především na prostor. Hráči orchestru byli usazeni až na forbíně a posluchači tak byli doslova vtaženi do proudící hudby. Již po úvodních tónech symfonie bylo jasné, že orchestr si bezproblémově dokáže poradit i s akusticky náročnými podmínkami sálu. Vyzdvihněme především hru dechové sekce, která velmi citlivým lyrickým nástupem podpořeným tajuplnými smyčci zahájila zvukomalebnou první větu čerpající tematický materiál z dřívějšího Mahlerova písňového cyklu Písně potulného tovaryše. Po náležité pauze následovala taneční scherzová větu, ve které je užita i řada motivů z Mahlerovy písně Májový tanec v zeleni, kterou napsal již ve svých 20 letech. Publikum bylo jistě nejvíce zaujato provedením třetí věty, která je vystavěna ve formě groteskního smutečního pochodu plného překvapujících momentů. Notoricky známý úvodní písňový motiv v mollové tónině vtáhl pozorné posluchače do samotného dějového pozadí věty. Mácal na ni citlivě navázal bezprostředním nástupem finále, kdy orchestr v závěrečné gradaci téměř zvedl střechu kulturního domu. Následoval obrovský aplaus nadšeného publika, které se neudrželo a spontánně ocenilo výkon orchestru i dirigenta ve stoje. Zdeněk Mácal nepotřeboval velká dirigentská gesta, i bez nich měl Orchestr FOK doslova ,,v hrsti“. V publiku panovala po celou dobu atmosféra napjatá až k prasknutí, koncert tak bezesporu patřil k festivalovým vrcholům.
Třetí festivalový koncert se konal v úterý 25. května v gotické síni jihlavské radnice zaplněné až do posledního místa. Vystoupil zde významný jihlavský soubor – Pěvecké sdružení Campanula, který letos oslaví 25 let od svého založení a patří tak mezi stálice kulturní nabídky v Jihlavě. Sbormistr a muzikolog Pavel Jirák sestavil koncertní program ve znamení oslav letošního 120. výročí narození Bohuslava Martinů. K poctě skladatele zvolil vhodný výběr z jeho sborové tvorby na texty lidové poezie. Samotný koncert Jirák uvedl krátkým filozofickým zamyšlením nad hudebními paralelami v dílech Martinů a Mahlera, kteří oba vzešli z prostředí Vysočiny a ke kterému se celý život vraceli i ve své tvorbě. PS Campanula si na úvod přizvala přípravný dětský sbor Zvoneček za řízení Jany Jirákové. V podání šikovných dívek a chlapců zazněly skladby z cyklů Písničky na jednu a na dvě stránky a z Nového Špalíčku. Dětský sbor vystřídali dospělí, kteří za řízení Pavla Jiráka provedli Národní písně pro smíšený sbor skladatele Petra Ebena. Sbor svým vyrovnaným výkonem potvrdil, že patří mezi uznávaná tělesa na české sborové scéně. Závěr večera patřil opět Martinů a jeho skladbám pro smíšený sbor, zazněl například výběr z jeho Pěti českých madrigalů. Vrcholem koncertu bylo provedení kantátového cyklu Otvírání studánek za účasti žen a dívek z obou sborů, sólistů, recitátora a hudebního doprovodu k letošnímu 55. výročí vzniku skladby. Posluchači vyposlechli důstojný a příjemný písňový večer za účasti kvalitního tělesa.
Ve čtvrtek 27. května si organizátoři festivalu přizvali do gotické síně jihlavské radnice zahraniční hosty. V rámci oslav 700 let od nástupu dynastie Lucemburků na český trůn zde vystoupil přední lucemburský soubor Luxembourg Sinfonietta za řízení dirigenta Marcela Wenglera. Jako hosté vystoupili slovenská mezzosopranistka Eva Garajová a německý barytonista Lars Grunwoldt. Koncertu se osobně zúčastnil i lucemburský velvyslanec pan Jean Faltz. S výkonem svých krajanů musel být nadmíru spokojen, neboť propagátor lucemburské hudby, skladatel a dirigent v jedné osobě Marcel Wengler přivezl do Jihlavy dramaturgicky pestrý a zajímavý program. Atraktivní bylo i samotné obsazení orchestru, ve kterém vedle výborné saxofonové sekce vyzdvihněme výkon mladé akordeonistky. V premiéře zazněla dvě díla současných lucemburských skladatelů – Luca Rollingera a Rolanda Wiltgena. Provedení vyžadovalo velké soustředění hráčů, kteří si výborně poradili s interpretační náročností skladeb. Publikum tato kompozičně moderní a odvážná díla náležitě ocenilo. První část programu byla zakončena provedením Mahlerova písňového cyklu Rückert – Lieder. Pěvkyně Eva Garajová bravurním přednesem provedla za upravené orchestrace všech pět písní. Ačkoli je především operní protagonistkou, svým uvolněným a hluboce procítěným výkonem potvrdila, že je i vyhledávanou interpretkou písňové tvorby. Po přestávce zabrousila koncertní dramaturgie do osvědčených partů, kdy byl v moderně pojaté orchestraci za účasti mandolíny proveden Bachův Ricercar, či Bartókovy Transylvánské tance. V Schubertově Zimní cestě předstoupil před zcela zaplněný sál mladý a talentovaný německý pěvec Lars Grunwoldt. Své pěvecké umění naplno předvedl ve vrcholném čísle koncertu – Mahlerových Písních potulného tovaryše. Barytonista vystihnul citovou rozervanost všech čtyř písní cyklu, hrdinův smutek a bolest sám niterně prožíval. Jeho výkon byl velmi přesvědčivý a právem oceněný nadšeným dlouhým potleskem.
Prostor gotické síně jihlavské radnice doslova vybízí k uspořádání tematického koncertu. Ve čtvrtek 3. června zde se svým projektem Rosa Mystica vystoupil mužský vokální soubor Schola Gregoriana Pragensis v čele s Davidem Ebenem. O gregoriánské zpěvy v podání českého předního sboru zaměřeného na provádění středověkého repertoáru byl nebývalý zájem. Samotný koncert byl rozdělen do dvou hlavních částí, které se obě zabývaly tematikou středověkého uctívání Panny Marie. První část obsahovala nejstarší mariánské zpěvy z karolínské doby. Zpěváci ji zahájili Introitem, při kterém ve stylizovaných bílých kápích prošli mezi publikem. Následovaly především responsoriální a antifonální žalmy za střídavého čtení z Písma. Druhá část koncertu navázala za vytvořené duchovní atmosféry mariánským repertoriem z českých pramenů 14. a 15. století. Publikum se hluboce zaposlouchalo do interpretačně náročného Moteta Vice Cordis, ve kterém soubor svým dokonalým intonačním souzněním potvrdil své kvality. Provedena byla i dvě officia – Obětování Panny Marie a Navštívení Panny Marie dle Jana z Jenštejna. Koncert byl dramaturgicky bohatý na náročné vícehlasé zpěvy, hymny, cantia, lectia i alleluia. Publikum náležitě ocenilo kultivované pěvecké umění zpěváků a vyžádalo si ,,světský“ přídavek v podobě známého chorálu o sv. Václavu.
V zaplněném sále Hotelu Gustav Mahler se v pondělí 7. června uskutečnil další koncert za účasti Kubínova kvarteta a klavíristy Michala Bárty. Členové ostravského ansámblu s dlouholetou tradicí ve složení Luděk Cap (1. housle), Jan Niederle (2. housle), Pavel Vítek (viola) a Jiří Zedníček (violoncello) vytvořili v sále příjemnou podvečerní komorní atmosféru. Dokonalou hráčskou souhru předvedli již v úvodní části, která patřila Haydnově Smyčcovému kvartetu G dur op. 76, č. 1. Poté si kvartet na pódium přizval mladého a talentovaného klavíristu Michala Bártu. Ten suverénním výkonem provedl Mahlerův jednovětý Klavírní kvartet a moll, který je skladatelovou jedinou dochovanou komorní skladbou. Technicky zvládnutý klavírní přednes byl podpořen dramatickým výrazem, který se objevuje i v tak raném Mahlerově díle. Závěrem si publikum vyposlechlo Klavírní kvintet e moll, op. 5 Christiana Sindinga. Hráči kvarteta uměli prodat jak své interpretační umění, tak nechali dostatečný prostor pro sólové klavírní party. Odměnou interpretům za jejich skvělé výkony bylo stojící publikum, které si vytleskalo přídavek.
Na posledních třech červnových koncertech se posluchačům představila výběrem z děl Janáčka, Bartóka a Enescu excelentní mladá houslistka Martina Bačová společně s klavíristou Alexandrem Starým. Na festivalovém pódiu koncertovalo i další významné regionální těleso. Komorní filharmonie Vysočina provedla za řízení dirigenta Jiřího Jakeše orchestrální skladby Pavla Vranického a kantátu Die Fürstenfeyer pro sóla, sbor a orchestr. Letošní program vyvrcholil ojedinělým hudebním projektem vokálního souboru Octopus Pragensis. Umělecký vedoucí Petr Daněk připravil koncert tvořený zhudebněnými renesančními příslovími, která zdobí strop gotického sálu na jihlavské radnici, dále sdružení zazpívalo i náročná vícehlasá renesanční moteta a francouzské chansony.
Letošní ročník Hudby tisíců byl tradičně bohatý na doprovodný program. V Domě Gustava Mahlera v Jihlavě se za přítomnosti rakouského velvyslance dr. Ferdinanda Trauttmansdorffa a ředitele Rakouského kulturního fóra v Praze dr. Floriana Hauga uskutečnila v den zahájení festivalu vernisáž výstavy Mahler a Vídeň. V Oblastní galerii Vysočina byl představen originál známého portrétu Gustava Mahlera, jehož autorem je Emil Orlik. V jihlavském kině Dukla byl 1. června ve slavnostní premiéře promítnut hudební audiovizuální dokument Gustav Mahler režiséra Petra Ruttnera. Film diváky zaujal hlavně svým propojením hudebních ukázek a obrazu, obsahově byl srozumitelný pro širokou veřejnost. V Kalištích se 5. června jako pocta Gustavu Mahlerovi uskutečnilo setkání studentských dechových hudeb se zahraniční účastí. Ve středu 9. června byla po loňském představení vítězného návrhu a celoročních přípravách slavnostně pokřtěna pamětní mahlerovská stříbrná mince 200 Kč vydaná ČNB při příležitosti 150. výročí narození Gustava Mahlera. Organizátoři Hudby tisíců mohou být letos nadmíru spokojeni s hojnou posluchačskou účastí a mimořádným ohlasem. Je potěšující, že právě v jubilejním mahlerovském roce si veřejnost našla cestu za skvělými hudebními zážitky, které festival bezesporu přinesl.