Jihlava, kostel Povýšení sv. Kříže, Park Gustava Mahlera, radnice, Hotel Gustav Mahler, Horácké divadlo, Dům kultury a odborů, Kaliště
Jana Součková, Hudební rozhledy 8/2012
Festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava vstoupil do druhého desetiletí. Po dvou posledních jubilejních ročnících organizátoři neusnuli na vavřínech a nachystali dramaturgicky, žánrově i kvalitativně pestrý program. Vize ředitele Jiřího Štilce o budoucím směřování festivalu není nikterak skromná – vybudovat prestižní mezinárodní přehlídku za účasti světových orchestrů, dirigentů a osobností. Rok od roku je znát posílení orchestrálního a mezinárodního charakteru festivalu a je možné, že se Jihlava za příznivé finanční podpory opravdu stane festivalovým městem.Prologem letošního ročníku byla březnová komponovaná akce na jihlavské radnici, na které popularizátor Lukáš Hurník propojil hudbu s ochutnávkou vína. Zazněly slavné melodie s touto tématikou v podání Anny Trahové a Josefa Zedníka za klavírního doprovodu Ivany Michalovičové. V den 101. výročí úmrtí 18. května pokračoval festival pietním aktem v Parku Gustava Mahlera u skladatelova pomníku a promenádním koncertem jihlavského Dechového orchestru Tutti s dirigentem Janem Noskem. Dvouměsíční přehlídka se tradičně uzavřela 7. července v rodném domě v Kalištích. Do mahlerovského rosária byla vysazena další krásná růže a proběhla vernisáž výstavy ,,Hudba a architektura“. Glosou bude říjnový písňový recitál v Klosterneuburgu u Vídně za účasti mezzosopranistky Barbory Poláškové a klavíristy Miroslava Sekery.
Samotné slavnostní zahájení festivalu připadlo na 16. května a bylo mimořádné. Nosnou myšlenkou letošního ročníku byly vojenské motivy a intonace, které tolik ovlivnily dětství Gustava Mahlera v Jihlavě. Ne náhodou se první festivalový orchestrální koncert odehrál v kostele Povýšení sv. Kříže sousedícím s původním kasárenským dvorem, kde malý Gustav přihlížel nástupům posádky. Hudební maraton odstartovala Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín Symfonií č. 5 cis moll Gustava Mahlera se signálními motivy za řízení mladého dirigenta Marka Štilce. V rozlehlém chrámovém trojlodí si dirigent s orchestrem skvěle rozuměl, perfektně pracoval s náročnou organickou strukturou pětivěté symfonie a samotní hráči mu vzorně vycházeli vstříc. Jemné pianissimové přechody smyčců a tympánů, uměřeně pronikavé žestě či grandiózně provedené finále – zasloužený aplaus pro talentovaného Marka Štilce. Následovala Čajkovského Předehra 1812 s dělostřelbou připomínající stoleté jubileum Napoleonova tažení do Ruska. A to se vší parádou včetně dobových uniforem a autentických výstřelů z kanónů za účasti Společnosti přátel dělostřelby Jihlava a mladých dechařů z jihlavské ZUŠ. K technické dokonalosti dirigentovi ,,externě“ na kasárenském dvoře asistovala Valentina Shuklina, která přesně v okamžiku znějícího pravoslavného chorálu a carské hymny odmávla šavlí dělmistru Davidu Kočkovi a do chrámu zahřměly slavnostní salvy přenášené publiku i obrazem. Nezapomenutelná podívaná a obrovská úleva pro organizátory, že vše ,,bouchlo“, kdy mělo.
Festivalová dramaturgie opět nezapomněla na mladé umělce a 22. května přivítala v sále Hotelu Gustav Mahler laureáty letošní Mezinárodní pěvecké soutěže Jakuba Pustiny konané v květnu ve Žďáru nad Sázavou. Do poroty zasedli mimo jiné Peter Dvorský či Gabriela Beňačková. O prestiži přehlídky vypovídá účast několika desítek talentovaných zpěváků z celého světa. Za klavírního doprovodu Richarda Pohla mělo jihlavské publikum tu čest posoudit vysoké pěvecké kvality korejské mezzosopranistky Miyoung Jung, kontratenoristy Vadyma Mitryaeva z Ukrajiny a sopranistky Olgy Rusin z Polska. Jako host v rámci svého evropského turné zazpívala čínská sopranistka Silja Lu. Večerem provázel patron soutěže, přední český barytonista Jakub Pustina, který glosoval jednotlivá čísla koncertu a v první půli zazpíval ve společných Mozartových duetech. Ojedinělou barvou hlasu a smyslem pro dramatičnost zaujala posluchače korejská pěvkyně v árii z opery Sedlák kavalír Pietra Mascagniho. Polská vítězka si na své přišla v laškovném duetu z Mozartova Dona Giovanniho a svým lyrickým sopránem přednesla polskou lidovou píseň či Dvořákův repertoár. Nevšedním zážitkem byl bravurní výkon kontratenoristy Vadyma Mitryaeva. U muže nezvykle vysokou polohu hlasu blízkou technice barokních kastrátů ocenilo publikum ovacemi, suverénní byla árie z Rossiniho opery Tancredi za výkřiků Bravo!. Skvělá hostující sopranistka Silja Lu překvapila hereckým nadáním, kdy se v árii z Offenbachových Hoffmannových povídek stylizovala za asistence klavíristy Richarda Pohla do panenky ,,na klíček“ a perfektně skloubila zpěv s mimickým výrazem a humornou gestikulací. Večer završila společná nesmrtelná neapolská píseň O Sole Mio.
V úterý 29. května hostovalo v Horáckém divadle nezvyklé zahraniční těleso. Bosch Sinfonieorchester tvoří amatérští hudebníci celosvětového strojírenského koncernu z německého Stuttgartu. Organizátoři festivalu využili příležitost propojit dvě jména 19. století – Gustava Mahlera a zakladatele společnosti Roberta Bosche, který podporoval hudební aktivity svých zaměstnanců a vznik firemního orchestru před téměř 80 lety. Symfonici z Bosche jsou sice amatéři, ale svým hudebním nadšením srovnatelní s mnohými zkušenými orchestry. Pod vedením jediného profesionála v orchestru – dirigenta Ulricha Walddörfera, na překvapivé úrovni zahráli Dvořákův Karneval, op. 92 a Zlatý kolovrat, op. 109, místy se znatelnými tempovými úniky a rezervami ve smyčcích. V náročných akustických podmínkách vyzněl poněkud ,,utopeně“ populární Rachmaninův Klavírní koncert č. 2 c moll za účasti vynikajícího Christiana Döringa. Pozvání orchestru přijal jihlavský sbormistr Pavel Jirák s Pěveckým sdružením Campanula, společně provedli část Te deum in C Josepha Haydna a nadšené publikum si vyžádalo přídavek nesmrtelného sboru Židů z Verdiho opery Nabucco.
Poslední květnový večer se PS Campanula se svým uměleckým šéfem Pavlem Jirákem předvedla na samostatném koncertu. Sbor patří mezi stálice jihlavského koncertního života a svojí uměleckou úrovní a sakrálním zaměřením mezi přední vokální tělesa na české scéně. V gotické síni radnice přednesl ansámbl široký repertoár chronologicky rozdělený do několika bloků – od středověkého kancionálu, přes intonačně náročnou renesanční Palestrinovu Regina coeli, či barokní responsoria Františka Ignáce Tůmy. Nádherně plným zvukem zazpíval sbor Mozartovu Missu brevis in G a posluchači zejména ocenili modulačně obtížné Magnificat estonského skladatele Arvo Pärta. Po celou skladbu sbor dokázal udržet kontinuální napětí a sbormistr nepřipustil žádné intonační zaváhání. Za plného soustředění zazněla dvě postní moteta Antonína Tučapského a závěr patřil sólistům v líbezně provedeném Angelus Domini Franze Biebla.
Mezi vrcholné projekty Hudby tisíců patřilo nastudování monumentálního oratoria Mojžíš Sylvie Bodorové v kostele Povýšení sv. Kříže ve čtvrtek 7. června. Na velkolepém jihlavském provedení se podílelo na 300 účinkujících: Moravská filharmonie Olomouc, Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Vasilek), Dětský pěvecký sbor Zvoneček Jihlava, OK Percussion Duo, pěvečtí sólisté Ivan Kusnjer (Mojžíš), Josef Zedník (Faraon) a Kateřina Šmídová Kalvachová (Miriam), v mluvených rolích pak Jan Šťastný (Áron) a jihlavský herec Zdeněk Dryšl (Hospodin) – všichni pod taktovkou zkušeného dirigenta Petra Vronského. Sylvie Bodorová pracovala na objednaném oratoriu k 50. jubileu Smetanovy Litomyšle dva roky a dokonce se sama vydala na Mojžíšovu biblickou horu. Pokusila se ve 14 částech originálním autorským jazykem sdělit aktuálnost a poselství starého příběhu a přimět naslouchat základním otázkám humanity. Hudební řeč oratoria tvoří dva nejstarší autentické hudební nástroje – lidský hlas a bicí. Autorka aktivně zapojila velký smíšený sbor a orchestr, které podupáváním v pohanském rytmu v Tanci okolo zlatého telete podpořily dramatičnost vířivých bubnů úžasných perkusionistů. Reptání nespokojeného lidu a krutou bitvu v Exodu vyvažovaly andělské hlasy výborného jihlavského dětského sboru, objevovaly se tradiční chorální úseky (Veď mé kroky, Hospodine!) i moderní expresivní pasáže, meditace i extatické výkřiky. Chrámovou klenbou se rozlehl působivý barokní oratorní závěr a ve vzduchu zůstala viset naléhavá otázka: Jakou cestou dál???! Více jak roční intenzivní práce pořadatelů na přípravách byla zúročena zaplněnými lavicemi a oratorium oceněno ovacemi ve stoje a skandovaným potleskem určeným nejen vynikajícímu kolosu hudebníků, ale především evidentně dojaté autorce.
Ve středu 13. června jihlavskou radnici rozezněly historické varhany a hudba renesance tematicky propojená s festivalovými vojenskými inspiracemi. Vokální soubor Octopus pragensis se svým uměleckým šéfem Petrem Daňkem přivezl program pojatý jako symbolickou bitvu tónů a myšlenek – ať už na poli lásky v úvodních Monteverdiho madrigalech, či v náročných vícehlasých vojenských písních renesančních mistrů jako Christoph Demantius či Clément Janequin. Osmičlenné sdružení hlasem perfektně vystihlo atmosféru vojenské vřavy včetně výstřelů a vítězných fanfár, bezchybně intonovalo a pracovalo s dechem. Kromě světského repertoáru předvedli vokalisté část z osmihlasé mše Giorgia Floriho. Na unikátní varhanní positiv z roku 1753 zahrál znalec a ochranář historických varhan Pavel Černý, který nástroj představil a s úsměvem poděkoval kolegovi Petru Daňkovi za poměrně fyzicky náročné pumpování dvou ručních měchů během hry. Na varhany zapreludoval Černý fantazijní kompozice Charlese Luythona či fanfárami nabitou vojenskou imitaci Jacoba Handla Galla. Za technicky bravurně provedený Ricercar Hanse Leo Hasslera si vysloužil dlouhý aplaus. Závěrem večera mohli posluchači nahlédnout do útrob pětirejstříkových varhan, které pocházejí z dílny Bedřicha Semráda a jsou zrekonstruované dle původní podoby včetně barokního ladění.
Jihlavský festival nachystal i překvapení v podobě obnovené světové premiéry. Pravděpodobně po téměř 130 letech provedl skvělý klavírista Miroslav Sekera znovuobjevené Variace B dur Zdeňka Fibicha. Autograf našel před několika lety badatel Martin Rudovský jako podložku skříně v pražském Hlaholu. Na koncertu s názvem Rondo capriccioso účinkovala i nadějná mladá violistka Kristina Fialová, která je laureátkou mnoha mezinárodních soutěží. Hudební maraton vyvrcholil v pondělí 25. června závěrečným orchestrálním koncertem. Až z Kalifornie dorazila Napa Valley Youth Symphony s dirigentem Ming Lukem za doprovodu sopranistky Carrie Hennessey. Ta svým nastudováním Mahlerových Písní potulného tovaryše debutovala na evropském kontinentu. Americké orchestrální mládí přivezlo hudbu Gershwina, trouflo si i na Symfonii č. 5 ,,Reformační“ Felixe Mendelssohna – Bartholdyho a naplnilo vizi organizátorů festivalu o každoroční účasti zapálených mladých umělců a generačně smíšeném publiku.
Bohatý doprovodný program nabídl mimo jiné koncert nejtalentovanějších žáků a smyčcových souborů z výborné jihlavské ZUŠ. Ti nejstarší si pod vedením zapáleného dirigenta Jana Noska troufli na Janáčkovu Suitu a Památník Lidicím Bohuslava Martinů. Poslední květnovou sobotu se v Mahlerově rodných Kalištích uskutečnilo tradiční setkání mládežnických dechovek, na kterém vystoupili orchestry ze ZUŠ Hulín a ZUŠ Humpolec společně s třebíčskými mažoretkami. V červnu proběhla v Jihlavě celostátní výstava bonsají a suiseki ve spolupráci s Českou bonsajovou asociací a velkou novinkou byla sportovně-turistická akce pod názvem Na kole po stopách Gustava Mahlera ve spolupráci s KČT Vysočina. Tematicky byla vyjížďka propojena s Mahlerovou zálibou v turistice a jízdě na kole. Trasa cyklojízdy vedla z Kališť do Jihlavy, v budoucnu má být prodloužena až do Vídně. Hudba tisíců byla vskutku rozmanitá a nevšední – přinesla jak velké orchestrální projekty, tak komorní a pěvecké večery za účasti velkých jmen i regionálních uskupení a žáků hudebních škol.