Mahler Jihlava – Hudba tisíců 2013

Jihlava, kostel Povýšení sv. Kříže, park Gustava Mahlera, radnice, Dům kultury a odborů, DIOD, hotel Gustav Mahler, Masarykovo náměstí, Kaliště

 Jana Součková

V květnu a červnu proběhl v Jihlavě 12. ročník Hudby tisíců – Mahler Jihlava. Tradiční mahlerovská přehlídka opět nabídla bohatý program včetně řady zajímavých zahraničních hostů. Organizátoři vystavěli dramaturgii v promyšlených souvislostech a letošní ročník kladli důraz na vokální repertoár, kterým chtěli připomenout Gustava Mahlera jako geniálního operního dirigenta i skladatele čerpajícího z lidové hudby.Prostor dostali i úspěšní jihlavští rodáci (pěvkyně Kateřina Hebelková, houslista Roman Patočka, sopranistka Hana Škarková – Šrubařová či zpěvák Tomáš Krejčí). Festivalu se nevyhnulo několik změn v programu, které organizátoři pohotově oznámili a vyřešili. Přes nepřízeň počasí musela být bohužel zrušena i doprovodná cyklojízda z Mahlerových rodných Kališť do Jihlavy, ve které skladatel vyrůstal do svých 15 let. I tak měla přehlídka několik vrcholů včetně úvodního koncertu s letošním osmdesátníkem Liborem Peškem či galapřehlídky vítězů a laureátů pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech se Severočeskou filharmonií Teplice a dirigentem Alfonsem Scaranem.

Festival otevřel dne 16. 5. slavnostní zahajovací koncert. V kostele Povýšení sv. Kříže zazněla za účasti Českého národního symfonického orchestru Dvořákova Symfonie č. 8 a výběr písní z cyklu Des Knaben Wunderhorn Gustava Mahlera v podání jihlavské rodačky Kateřiny Hebelkové. Jako dirigent se představil letošní jubilant Libor Pešek. Mezzosopranistka Kateřina Hebelková úspěšně působí převážně v zahraničí a pozvání do rodné Jihlavy uvítala. V požehnaném stavu, velmi vroucně a jemně přednesla sedm písní z Mahlerova cyklu inspirovaným německou lidovou poezií. Zazněla např. veselá venkovská píseň Wer hat dies Liedlein erdacht?, teskný dialog matky a dítěte Das irdische leben, či vojenská melodie Wo die schönen Trompeten blasen. Intimním zpěvem finální apokalyptické písně Urlicht navodila Hebelková spirituální atmosféru v dokonalém souznění se skvěle fungujícím orchestrem. Dirigentský nestor Libor Pešek následně prokázal, že i bez velkých gest vládne vzornému orchestru. Hudebníci zvukem Dvořákovy ,,osmé“ zaplnili chrám a od publika se po zásluze dočkali dlouhé ,,standing ovation“.

Hned v pátek 17. 5. se v jihlavském parku Gustava Mahlera uskutečnil každoroční pietní akt k uctění památky geniálního skladatele, který v Jihlavě jako dítko obdivoval dechové promenády. Za vydařeného počasí se na následném open air koncertu předvedl talentovaný Velký dechový orchestr TUTTI při ZUŠ Jihlava za vedení kapelníka Jana Noska a pozvání přijal i Městský dechový orchestr ZUŠ Dačice za řízení Milana Kubka. Zazněly promenádní kusy, šlágry i populární aranže.

Prvním komorním koncertem pokračoval 21. 5. festival v zaplněném gotickém sále jihlavské radnice. České filharmonické kvarteto sklidilo velké ovace za provedení kvartetů Giuseppe Verdiho a  Antonína Dvořáka. Součástí večera bylo vystoupení úspěšné studentky ZUŠ Jihlava, violoncellistky Marie Charvátové za klavírního doprovodu Bohumíry Holoubkové. Zahrála část z atraktivního Violoncellového koncertu e moll Edwarda Elgara. Nadějná cellistka prokázala, že je hudebním materiálem plně zaujatá. Její cit pro přednes se dá srovnat se školenými profesionály a Jihlava může být právem hrdá na svoje talentované hudební mládí. České filharmonické kvarteto (Pavel Eret – 1. housle, Zuzana Hájková – 2. housle, Jiří Poslední – viola, Jakub Dvořák – violoncello) patří se svými bohatými zkušenostmi mezi kritikou vysoce oceňované komorní soubory. V Jihlavě zahrálo málo známý Smyčcový kvartet e moll Giuseppe Verdiho. Unikátní skladba věnovaná sopranistce a Verdiho blízké přítelkyni Tereze Stolzové publikum bezpochyby zaujala. Následoval populární Dvořákův Smyčcový kvartet č. 12 F Dur ,,Americký“. Všichni členové předvedli, že své sólové ambice umí skvěle přizpůsobit potřebám kvartetní hry a vytvořit kompaktní čtyřhlasý souzvuk. Nadšené publikum si vyžádalo přídavek 1. věty ze Smetanova kvartetu Z mého života I. Po koncertu složil primárius Pavel Eret poklonu Jihlavě „před tak soustředěnými návštěvníky jsme již dlouho nehráli“.

Květnový blok festivalu završil 30. 5. mimořádný operní galakoncert v kostele Povýšení sv. Kříže. Pořadatelé jím uctili památku letošních jubilantů Wagnera a Verdiho a zároveň připomněli Gustava Mahlera jako operního dirigenta. Slavné árie a duety zazněly v podání vynikajících mladých laureátů pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech Joo-Anne Bitter, Petry Vondrové, Juraje Nociara a Luboše Skaly se Severočeskou filharmonií Teplice a temperamentním dirigentem Alfonso Scaranem. Filharmonici si skvěle poradili s nezvyklým prostorem mimo jevištní prkna a akustikou rozlehlého chrámu. V průběhu večera zahráli proslulou předehru k Verdiho opeře Nabucco či tři tance ze Smetanovy opery Prodaná nevěsta. Po slavném Triumfálním pochodu z Verdiho Aidy kostelem dlouze dozníval žesťový ,,sound“. Mezzosopranistka Petra Vondrová otevřela pěvecký blok plný operních ,,hitů“ uhrančivým přednesem Verdiho a Donizzetiho milostných árií, barytonista Luboš Skala dojal rolí Voka ze Smetanovy opery Čertova stěna. Mladí pěvci společně laškovně ,,zahráli“ duet Dorabelly a Guglielma z Mozartovy komické opery Cosi fan tutte. Za zkušené provedení náročných árií z Wagnerových oper Tannhäuser a Lohengrin si nadějná sopranistka Joo-Anne Bitter vysloužila výkřiky Bravo!. Se stejným nadšením ocenilo publikum i suverénní scénické ztvárnění árií Jeníka z Prodané nevěsty a mantovského vévody z Verdiho Rigoletta v podání přesvědčivého tenoristy Juraje Nociara. Nesmrtelný duet Brindisi z La Traviaty na závěr pěvecké přehlídky ocenilo jihlavské publikum nadšeným potleskem, došlo i na standing ovation.

Velmi zdařilou spoluprácí českých a německých hudebníků bylo 1. 6. společné vystoupení firemního big bandu BOSCH – Orchester Homburg s kapelníkem Reinerem Thörnerem a Hudebního sdružení Gymnázia Jihlava skvěle připraveným kantorkou Dagmar Němečkovou. Milý koncert plný populárních filmových a muzikálových melodií festival žánrově ,,odlehčil“ a amatérští účinkující se po interpretační stránce rozhodně neměli za co stydět. Logicky vystavenou dramaturgii tvořilo několik pásem včetně pocty slavnému autorovi filmových melodií Ennio Moriconemu či v Německu tolik oblíbené písně Karla Svobody. Finální Biene Maja byla se sólem Myriam Küpers vkusně rozpustilou tečkou za uvolněným večerem.

Festivalový maraton nabídl i úžasnou podívanou, která pobavila napříč generacemi. Do jihlavského multifunkčního prostoru DIOD přivezli organizátoři 12. 6. znovuoživenou inscenaci Divadla za bránou Bohuslava Martinů. Barvité představení plné pohybu, humoru a klauniád diváky nadchlo. Novodobého nastudování se ujala všestranná dirigentka Valentina Shuklina ve spolupráci s režisérem, choreografem a mimografem Radimem Vizvárym. Na hravém projektu se podílela řada vynikajících sólistů a tanečníků z pražské HAMU i odjinud, o hudební doprovod se postaral orchestr Quattro a zpíval smíšený sbor Bubureza. Martinů avantgardní syntéza baletní pantomimy a komické opery sedla početnému souboru jako ulitá. Skvělé pěvecké výkony střídala akrobatická čísla a pantomimické výstupy. Hudebníci si výborně poradili s komplikovanou orchestrací díla a pozorně doprovázeli nápěvově náročné party. Nápadité kostýmy vycházející z folklórního zdobení doplnila pestrobarevná pankáčská ,,číra“ a obdiv zasloužila i perfektní maskérská práce či scénografické pojetí Jozefa Hugo Čačka. Celé představení bylo svěží, nespoutané a mile laškovné.

Další koncert zahraničních hostů připadl na 15. 6.. Na radnici vystoupil Männerchor der Kärtner in Wien se sbormistrem Christophem Maierem. Jediný pěvecký sbor mimo území jihorakouských Korutan nadšeně propaguje tamní lidovou hudbu specifickou jedinečným dialektem. Repertoár koncertu tvořily písně spojené s koloběhem života – smutné i veselé, s tematikou milostnou (teskná Tua die Händ von mein Kopf), přírodní (Schau i vom Berglan s precizně zvládnutým fazetovým nápěvem) či loveckou (zvukomalebná St. Hubertus). Pod gotickým podloubím sálu sbor soustředěně intonoval a cappella a předvedl širokou dynamickou i rejstříkovou škálu. Závěrem si publikum získal překrásně vázanou písní Dobrú noc.

Druhý a zároveň poslední komorní večer festivalu byl na pořadu 20. 6. v sále hotelu Gustav Mahler. Mladé a talentované Eben trio bohužel postrádalo cellistku Markétu Kubínovou Vrbkovou, kterou pohotově zastoupil ,,mistr“ Jiří Bárta. Na úvod zaznělo Haydnovo Klavírní trio C dur, Hob. XV:27. Technicky náročné běhy úvodní věty klavíristka Terezie Fialová ,,vystřihla“ jedním dechem. Charismatický Jiří Bárta okouzlil svým razantním projevem působícím jako cellový tanec. Za přítomnosti autora Petra Fialy provedlo trio s hostem jeho nevšední a náročnou kompozici. Jihlavský rodák, houslista Roman Patočka suverénně prokázal hráčské kvality především ve 3. větě s kadenčními pasážemi zápasícími s lyrickým cellem. Obdivně soustředěný byl výkon Terezie Fialové, jejíž part předepisoval kontrastní údery po celé šíři klaviatury a předváděl atraktivní pasáže hrané hřbety rukou. V závěrečném Smetanově Klavírním triu g moll, op. 15 všichni členové ukázali umění triové spolupráce i přes svoje sólové ambice. Famózní tečkou byl prestový klavírní závěr, následně soubor za nadšeného aplausu dvakrát přidával.

Show plná legendárních hitů britské kapely Queen v symfonickém hávu uzavřela 21. 6. letošní ročník jako součást městských havířských slavností. S nevšedním projektem ,,The Symphonic Queen“ vystoupila na zaplněném Masarykově náměstí Filharmonie Hradec Králové s dirigentem a moderátorem Milošem Machkem. Do vokální sekce přijalo pozvání mužské pěvecké kvarteto Q VOX, jihlavská rodačka – sopranistka Hana Škarková a tenorista Marek Olbrzymek. Symfonické aranže byly povedeně skloubené s kytarovými sóly a filharmonie v plné síle působila dojmem, že by ,,utáhla“ i vokální party. Školení zpěváci si sice únik do populárních vod naplno užívali, ale není vždy jednoduché ,,přeprogramovat“ hlas zvyklý na klasický repertoár do režimu ,,pop“. Některé hity intonačně kolísaly, místy byly znatelné nejisté nástupy a přechody. Díky návratu do operního rejstříku se na výbornou vydařil duet Hany Škarkové ala Montserrat Caballé s ,,Freddiem“ Markem Olbrzymkem během písně Barcelona. Oblíbené ,,cross – over“ projekty ne vždy vyjdou po hudební stránce na sto procent, ale svojí atmosférou dokážou přilákat široké spektrum posluchačů. Ti jihlavští byli bezesporu nadšení a dali to patřičně dlouho a nahlas najevo.

Jakýmsi epilogem festivalu bylo (bude – redakčně upravit dle termínu vydání) koncert souboru Martinů Voices na jihlavské radnici v náhradním termínu 24. 9.. Za řízení Lukáše Vasilka a klavírního doprovodu Karla Košárka provedl (provede) ambiciózní sbor vokální díla světových romantiků – Drei Quartette op. 31 a Vier Quartette op. 92 Johannese Brahmse či šestnáctihlasé úpravy Clyta Gottwalda Wagnerových Träume z cyklu Wesendonck Lieder. Dostalo se (dostane se) i na výběr z Mahlerových cyklů Lieder eines fahrenden gesellen a Rückert – Lieder taktéž v úpravě Clyta Gottwalda.

Tradičně pestrý byl festivalový doprovodný program. V polovině května byla v Domě Gustava Mahlera v Jihlavě zahájena výstava Tripolis Praga – Pražská moderna kolem roku 1900. 25. 5. se v Kalištích u Humpolce uskutečnilo tradiční promenádní setkání dechových hudeb za účasti hostů z Rakouska (Musikverein Aigen bei Raabs „Seebsbach – buam“), Dechového orchestru mladých při ZUŠ Gustava Mahlera Humpolec a mažoretek z Třebíče. Posledního května se slavnostním koncertem ,,přes náměstí“ znovuotevřela rekonstruovaná budova jihlavské ZUŠ, jejíž talentovaní žáci se předvedli 6. 6. na orchestrálním vystoupení v Dělnickém domě. V den narození Gustava Mahlera 7. 7. byla v Kalištích zahájena ojedinělá výstava dokumentů k tvorbě a recepci Mahlerovy hudby pod názvem ,,Das irdische Leben – Pozemský život“ významného švýcarské badatele Waltera Labharta včetně dosud nezveřejněných exponátů. Na všech koncertech hlavního bloku i společenských akcích pořadatele příjemně překvapila návštěvnost a zájem veřejnosti. V Jihlavě se opravdu daří zakořenit kvalitní a dramaturgicky promyšlený festival.

Napsat komentář