zveřejněno zde
18. června 2024 Jana Součková
„Posluchači byli přeneseni do bájných časů.“
„Filharmonici se bravurně proplétali plností orchestrální sazby a pod vedením zkušeného Petra Vronského prodali zvukovou pestrost díla.“
„Závěrečná invokace na vokálu ve vysokých polohách byla v podání Magdalény Hebousse odzbrojující.“
Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců uvedl ve čtvrtek 13. června v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže vrchol jarní řady programu. Unikátní projekt Má vlast před mou vlastí s podtitulem Vlastenecké motivy v české hudbě 19. století přinesl v rámci Roku české hudby ojedinělý výběr děl méně známých autorů většinou předsmetanovské doby. Na koncertu se podílela Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Petrem Vronským, mužské hlasy Jihlavského smíšeného pěveckého sboru Melodie a dětského sboru Gaudium ZUŠ Jihlava pod vedením Pavla Saláka společně se sólistkou Národního divadla Magdalénou Hebousse.
Dílo Gustava Mahlera stojí v centru jihlavského festivalu, nicméně každým ročníkem se organizátoři snaží představit i doplňující jednotící prvek. Letos je jím spojitost Gustava Mahlera s českým hudebním prostředím a napojení festivalu na intenzivně probíhající oslavy Roku české hudby a projektu Smetana200. Známým faktem je, že Gustav Mahler byl velkým propagátorem hudby Bedřicha Smetany i Antonína Dvořáka. Jihlavská „vlastenecká akademie“ přiblížila, jak k tématu národní historie spojenému s procesem etablování moderního českého národa přistupovali jiní autoři, často generační předchůdci, nebo i vrstevníci, kteří se dostali do stínů tehdejších velkých jmen – Smetana, Dvořák, Fibich. V Jihlavě tak zazněla díla Františka Škroupa, Hynka Vojáčka, Karla Šebora, Karla Bendla či Josefa Leopolda Zvonaře. Vrcholem koncertu bylo po sto sedmdesáti letech obnovené uvedení Libušina proroctví (Libuša´s Prophezeihung) Augusta Wilhelma Ambrose.
Pokračovat ve čtení „Mahlerova Jihlava uvedla projekt Má vlast před Mou vlastí“