Barokní housle, cembalo i obnovená premiéra baletu na festivalu Mahler Jihlava
Zaplněná gotická síň radnice byla ve čtvrtek 31. května svědkem mimořádného hudebního umění houslisty Jiřího Sychy a cembalisty Filipa Dvořáka. Ve spolupráci s tanečníky Veronikou Brzkovou a Miroslavem Stehlíkem byly publiku v obnovené světové premiéře představeny i ukázky z baletu českého klasicistního skladatele Leopolda Koželuha. Nastudování je součástí projektu Czech Masters in Vienna, který díky badatelské práci v českých a evropských archívech oživuje díla v Čechách narozených tvůrců, působících v osmnáctém století ve Vídni. Celý balet Leopolda Koželuha bude uveden na příštím ročníku festivalu Hudba tisíců.
V úvodu koncertu vystoupila talentovaná flétnistka ZUŠ Jihlava Tereza Pospíšilová, která pod pedagogickým vedením Lucie Hedejové a za klavírního doprovodu Hany Doležalové brilantně zahrála náročnou fantazijní variaci Francoise Borna na téma Bizetovy Carmen.
Koncert pokračoval poučenou interpretací hudby mistrů baroka a klasicismu. Promyšlená dramaturgie připomněla komorní díla pro houslové a cembalové obsazení skladatelských osobností jako G. F. Händel, W. A. Mozart, Joseph Haydn či českého autora Jana Křtitele Vaňhala. Houslista a dirigent Jiří Sycha je nadšeným badatelem a ze starých sbírek přivádí zpět k životu zapomenuté krásné kusy, jenž interpretuje na barokní housle. Ty díky odlišné konstrukci, střívkovým strunám a lukovitě zahnutému smyčci vydávají zastřeně jemný zvuk tolik typický pro barokní artikulaci. Na hru na barokní housle došlo mimo jiné v zamilované árii Nicoly Matteise pro housle a basso continuo či během série starých skotských tanců.
Mezi vrcholné momenty koncertu patřilo zmíněné nastudování ukázek z baletu Leopolda Koželuha (1747-1818) La ritrovata figlia di Ottone II aneb Návrat ztracené dcery Otty II. (1794). Komponování baletů se Koželuh věnoval již za svého působení v Praze. Ve Vídni pak mimo jiné vznikla i tato pětiaktová heroická baletní pantomima na libreto dvorního baletního mistra A. Muzzarelliho z dob bojů císaře Otty II. proti Saracénům. Děj baletu představila autorka choreografie Helena Kazárová, profesorka katedry tance na AMU v Praze. Baletní ztvárnění Veroniky Brzkové a Miroslava Stehlíka bylo domyšleno do posledních detailů včetně řemeslně zpracovaných replik kostýmů, doplňků a šperků. K dotvoření dobové atmosféry chybělo už jen světlo svícnů. Ukázky vyprávěly tři stěžejní momenty libreta: v rozverném Pastorale se Ottova dcera Adelaida těšila ze vztahu se svým vyvoleným Aleramem, se kterým utekla od vladařova dvora na italský venkov. V dalším vstupu se dvojice dojemně loučila, když rozzlobený panovník nechal Alerama odvést do vězení. A šťastný konec na závěr – skvostná Gavotta, která byla omylem připisována i Beethovenovi.
Jiří Sycha a Filip Dvořák jsou vynikajícími sólovými a komorními hráči, neméně i folkloristy holdujícími klasické cimbálovce. Nadšené publikum si vyžádalo hned dva přídavky v podobě strhující interpretace slovensko – maďarských tanců 17. a 18. století či v Německu objevené cikánské melodie.
Celý program festivalu je k dispozici v elektronické brožuře nebo na festivalovém webu či facebooku.
Mgr. Jana Součková, Dům Gustava Mahlera
foto: Jan Černo
další fotogalerie zde